Tvůj kmen tě potřebuje

Rozhovor se členy dětských kmenů

Pro poslední letošní číslo časopisu woodcraft jsme se rozhodli vyzpovídat členy čtyř dětských kmenů. Zajímali jsme se o náplň jejich letošního kmenového tábora, kmenovou činnost během roku a také o unikátní kmenové tradice. Sice patříme všichni do Ligy lesní moudrosti, ale dětské kmeny, podobně jako ty indiánské, mají každý svá specifika. Přeji Vám příjemné čtení.

Hau kola, prosím, krátce se představ.

Skáwin: Hau kola, já jsem Skáwin, je mi 18 let.    Jsem z kmene Hinajankaga (Sovy, pro ty méně znalé lakotštiny). Jsem písmák kmene už tři roky.

Wanki: Mám přezdívku Wanki, je mi 12 let, jsem z kmene Stopaři.

Fialka: Hau kola, jsem Fialka z Bobrů, je mi 15 let a ve kmeni zatím žádnou funkci nemám.

Šneček: Jsem Šneček z kmene Ťapáč, je mi 14 let a ve kmeni od letošního tábora zastávám funkci ohnivce.

Můžeš nám popsat, jak vypadá tvůj kmen? Kolik vás je, kde a jak často se scházíte a co je na vašem kmeni jedinečné?

Skáwin: Ve kmeni nás je něco málo pod čtyřicet. Scházíme se v Kamenných Žehrovicích každé úterý. Dříve jsme měli schůzky nejmladšího rodu v pátek, ale už zase budou všichni dohromady. Letos oslavíme desáté výročí vzniku, takže jsme jedním z nejmladších ligových dětských kmenů.

Wanki: Náš kmen je celkem malý oproti jiným (ve srovnání třeba s kmeny, co jsou na Staré Praze atd.). Schůzky máme každou středu v klubovně v Bílovicích u Brna a jsou rozdělené na schůzky pro mladší ( 1.–5. třída) – to jsou Čolci a starší (6. třída a výš) – Mloci. Na schůzce pro mladší je cca osm dětí a na té pro starší většinou tak čtyři, ale na táboře je nás mnohem víc, tam jezdí i ti, co na výpravy a schůzky přes rok nechodí. 

Fialka: Jsme kmen Bobrů s cca 75 aktivními členy, kteří nás dělají jedinečnými. Každý týden se scházíme v Říčanech, kde máme klubovnu, a chodíme do lesa nebo na hřiště. Jelikož je nás poměrně hodně, máme schůzky rozdělené na mladší (v pondělí) a starší (v pátek) a každý první pátek v měsíci je společná schůzka pro všechny.

Šneček: Ve kmeni nás je něco kolem 60 a stále se rozrůstáme. Klubovnu máme na pražských Lužinách. Schůzky máme třikrát týdně, každá pro jinou věkovou skupinu, které pak tvoří jednotlivé rody. 

Jak probíhal váš letní tábor? Kde jste tábořili, jak dlouho tábor trval, Jakou jste měli letos celotáborovou hru (můžeš krátce popsat např. jaký je váš denní režim, máte nějaké služby v kuchyni, na nákup apod.)?

Skáwin: Tábořili jsme už čtvrtým rokem na Soví louce, tradičně poslední dva týdny v červenci. Letošní hra byla na téma knihy Severská mytologie, my starší jsme tak byli za bohy. Na službách v kuchyni se prostřídali alespoň jednou všichni dospělí a každý tým. K jídlu se tradičně svoláváme písní. Večer na vyhodnocení etap si zase volíme Hasanovenu a probíhá blackbox.

Wanki: Náš letní tábor probíhá každý rok na tábořišti Malý Walden u Bobrůvky. Pro mladší (Čolky) trval devět dní a nám (Mlokům) pokračoval až do další neděle, takže ho máme o týden delší. Čolci měli táborovou hru na téma Asterix a Obelix a my Mloci jsme měli téma Indiáni, kde jsme se dozvídali i co Indiáni dělali a jak třeba prováděli pohřby. Během tábora máme šajby, což jsou služby v kuchyni. Tam se střídáme, takže tu má každý tak 1–2 × za tábor. 

Fialka: Každý rok jezdíme na tábor na tři týdny ke Chlumu u Zbýšova ve středních Čechách. Letos jsme měli celotáborovku na téma knížky Severská mytologie. Mimo tu taky třeba něco vyrábíme, chodíme na výlety nebo hrajeme další hry a občas se i něco učíme. Máme tři služby: na dřevo do kuchyně, pomoc s vařením v kuchyni a noční. Každý den má službu jiný rod a postupně se všichni všude prostřídáme.

Šneček: Tábor máme vždy dvoutýdenní, svoje tábořiště nemáme, takže se tak různě stěhujeme. Letos jsme byli v Dobré Vodě u Pelhřimova, kde jsme se vydali do kosmu za Ládíkem Smolíkem. Během tábora se střídáme na službě v kuchyni a na dřevo, na každého to vychází asi 1 × za týden. 

Máte během tábora nějakou tradiční kmenovou aktivitu, kterou nám můžeš představit?

Skáwin: Už jsem zmiňovala Hasanovenu, tradici, kterou přinesla Owi, náš ohnivec a jedna ze zakladatelek. Večer u ohně všichni řeknou, kdo jim ten den pomohl, byl k nim hodný nebo jim prostě udělal radost. Ti, co dostali nejvíce hlasů, si pak jdou k lípě na konci louky pro kartičku s moudrým povídáním.

Wanki: Na konci tábora máme initi (indiánská sauna), která má čtyři kola (roční období). Je rozdělena na mladší, starší a dospělé. Během ní se zpívají indiánské písně a povídáme si o celém táboře. 

Fialka: Každý rok jezdíme na trojdenky. Celý tábor se rozdělí na cca tři skupinky a každá skupinka pak jede někam na tři dny. Neseme si s sebou všechny věci a přespáváme v lese.

Šneček: Mojí nejoblíbenější tradiční kmenovou aktivitou během tábora jsou nejspíše turnaje. Zvolí se dvě nebo tři různé hry, ve kterých se utkávají jednotlivé týmy. Většinou jsou to brenball a ringo.

Co nového ses letos na táboře naučil/a?

Skáwin: Naučila jsem se základy první pomoci, na dopoledním bloku od Indyho. Letos s ním přijel poprvé a jako obvykle přivezl i indiánské vyrábění.

Wanki: Tento rok jsme v druhém týdnu tábora, když odjeli Čolci, šili šaty a košile na sněm. Naučila jsem se lépe šít a různé další věci okolo šití. 

Fialka: Letos jsem byla poprvé během tábora náčelnicí, takže asi vést skupinku mladších dětí.

Šneček: Na letošním táboře jsem se nově naučil indiánské tance.

Která část tábora tě nejvíc bavila a proč?

Skáwin: Nejvíc mě bavil vandříček. Letos už jsem šla jako zodpovědný dospělý dohled ještě s jedním kamarádem. Dostali jsme na starosti moc fajn skupinku a hezky nám to šlo.

Wanki: Nejvíc mě bavila první etapa naší táborové hry, kde jsme pohřbívali naše „mrtvé“ náčelníky. Někteří je pohřbili na stromě, někteří na louce a jiní vykopali „hrob“. Museli jsme natrhat různé květiny, vymyslet projev atd. Na konci jsme si prošli všechny tři „hroby“ a vyslechli si projevy ostatních. 

Fialka: Nezvládnu vybrat jen jednu. Bavila mě táborovka, ale i další hry, co jsme hráli, a taky třeba jenom povídání s ostatními nebo sezení u ohně s kytarou. Všechno dohromady to udělá takovou dobrou táborovou atmosféru.

Šneček: Nejvíc mě na táboře baví puťák, protože mě baví vytvářet si nové zážitky blouděním vesnicemi po setmění a taky spaní mimo tábor.

Jak bychom na vašem táboře poznali, že se jedná o woodcrafterský tábor?

Skáwin: Už pět táborů spíme v tee-pee, na Soví louce jsme vyráběli i sadu tyčí, aby vyšly na všech šest. Starší kluci si dokonce minulý rok pořídili vlastní zubřík. Na sněm chodíme, alespoň my holky, v indiánských šatech. Mezi pány indiánská móda (až na dvě kapote) zatím nepronikla, ale už se na tom pracuje.

Wanki: Táboříme v tee-pee, na louce máme vyvěšenou vlajku a máme sněmoviště, kde pořádáme 2× za tábor sněm.

Fialka: Nejvýraznější jsou asi tee-pee, ve kterých všichni spíme. Potom taky máme zahájení a ukončení tábora a sněm, kde jsme všichni v indiánském oblečení. Taky každý den zpíváme ranní a večerní píseň.

Šneček: Asi první věc, podle které by se na našem táboře dalo poznat, že jsme woodcrafterský tábor jsou tee-pee, tedy spíše jejich vnitřky, kde se často najde tradiční výzdoba jako tee-pee tašky apod.

Kromě letního tábora máte ve vašem kmeni i různé výpravy během roku, která z nich je tvá oblíbená a proč?

Skáwin: Nejradši mám oslavu kmenových narozenin a sněm v prosinci. V pátek máme hostinu s dortem a v sobotu jdeme pro Betlémské světlo na zapálení svíček na sněmu uvnitř a svíčky na hrobu Medvěda. Setkáváme se takhle před Vánoci, slavíme, vyrábíme a bavíme se.

Wanki: Mám ráda všechny výpravy, ale nejvíc asi vánoční výpravu. Koná se vždy na začátku prosince. Asi měsíc před ní se vylosuje barva a písmeno a na ty pak kupujeme dárky pro ostatní, např. letos bylo žluté J a kupovalo se třeba žluté jojo nebo žlutý jelení lůj. Na výpravě chodíme do lesa pro „vánoční“ stromek, na který vyrobíme ozdoby a večer máme „štědrovečerní“ večeři, což je většinou smažený sýr nebo hermelín. Po večeři si pak dáme dárky. 

Fialka: Nejradši mám asi Podzimky, protože je na nich zábava. Je to jedna z mála výprav, která je na víc dní, kdy vyjedeme někam pryč. V průběhu hrajeme hry na nějaké téma a chodíme po okolí.

Šneček: Oblíbenou výpravou je pro mě víkendový vandr. Dojedeme na nějaké místo a cílem je dojít na jiné místo. Spíme ve volné přírodě a vaříme si na ohni. Cestou hrajeme hry jako pohromy, klíště a další, a poslední den utíkáme, abychom stihli vlak zpět do Prahy.

Plníš nějaké činy? Na který ze splněných činů jsi hrdý/á a proč?

Skáwin: Snažím se, abych před dalším sněmem měla splněný alespoň nějaký. Hrdá jsem hlavně na velký čin Vigilie. Bylo těžké to vydržet, trochu jsem se i bála a pak jsem prospala půl dne.

Wanki: Ano, plním orlí pera. Jsem ráda za orlí pero za studijní výsledky a Kimovu hru.

Fialka: Plním, ale moc jich nemám. Nejvíc hrdá jsem asi na kreslení zvířat a rostlin, protože mi to dalo nejvíc práce a je to jediný čin, co jsem plnila doma a ne na schůzce nebo na táboře.

Šneček: Momentálně žádné činy neplním. Co jsem ale splnil a jsem na to velice hrdý, je čin i velký čin z mlčení, a to proto, že být alespoň chvíli zticha je pro mě někdy dost obtížné.

Co pro tebe znamená být woodcrafterem/ woodcrafterkou?

Skáwin: Je to hlavně o lidech a našich tradicích. Líbí se mi, když se na táboře sejde celá parta a povídáme si u ohně pozdě do noci. Ráda bych tady zůstala i dál a časem kmen s ostatními převzala od Sody a Owi. Prostě mi to dává smysl.

Wanki: Znamená to pro mě, že patřím do nějakého kolektivu, kde mám kamarády, se kterými zažívám hodně skvělých aktivit. Naučím se víc poznat přírodu, zvířata a trávím volný čas líp než doma na telefonu.

Fialka: Trávit čas s kamarády a učit se něco o přírodě, a hlavně ji neničit.

Šneček: Být woodcrafterem pro mě znamená ochranu přírody, život s přírodou, přátele, učení se nových dovedností nebo účast na zábavných aktivitách.

Kdybys měl/a někoho přesvědčit, aby přišel do vašeho kmene, co bys mu řekl/a?

Skáwin: Hahaha, tohle už mám od Čotokvy připravený! Jsme super parta, umíme si to užít a pořád se podporujeme v činech i jinde. Jak by řekl Soda, tvůj kmen tě potřebuje!

Wanki: Řekla bych, že jsou tady super lidi, něco nového se naučíš, můžeš jezdit na výpravy, na tábor a najdeš si nové kamarády. Poznáš víc přírodu a zažiješ hodně úžasných aktivit, ať už na táboře, výpravách nebo schůzkách.

Fialka: Že jsme skvělá skupina lidí s vedoucími, co umí vymýšlet program. Učíme se, hrajeme hry, jsme v přírodě – a že se s námi nebudete nudit.

Šneček: Kdybych měl někoho přesvědčit, aby přišel do našeho kmene, řekl bych mu, jak skvělé je mít někoho se stejnými myšlenkami, řekl bych, že je to něco, čemu má smysl věnovat svůj volný čas. Není to jen kroužek, je to celoživotní závazek pro dobrou věc.